Malované na cimbál
 
Vánoce v Rožnově

289 Kč

Vánoce v Rožnově

koledy s ženským sborem Polajka
Vydáno 1997

Vánoční hudba je oblíbeným artiklem - nejeden soubor jí spoluvytváří hudební obrázek svého regionu nebo se prostě sám snaží uplatnit na veřejnosti všeobecně a každoročně přijímaným repertoárem. Mezi celou řadou titulů vydaných v posledním desetiletí uplynulého tisíciletí na mne zasvítily Vánoce v Rožnově snad nejoslnivěji a řadím je - dle svého osobního názoru - do zlatého fondu moravské vánoční produkce. Nebývá pravidlem, aby se takto šťastně sešlo více hudebních přístupů (lidový, historizující, poučeně aranžérský, kultivovaně instrumentalistický) s výsledkem neobyčejně vyváženým a zachovávajícím přitom svéráz původních zdrojů. Citlivý výběr písní, za nímž stojí uznávaný znalec valašské kultury, Jaroslav Štika, spolu s bezprostředním a rázovitým projevem ženského sboru Polajka z Rožnova tvoří barevný a inspirativní základ pro další hudební rozpracování, na němž má nejvýraznější podíl neokázalý a přitom nanejvýš vkusný varhaník a skladatel Martin Jakubíček. Muzikou, která dodala jiskřivou a kvalitní hudební podobu celé nahrávce je nadžánrový Cimbal Classic. Nezapírá tu nic ze svých předností - lásku k lidovým písním, nadprůměrné hudební řemeslo a charakteristicky čitelný projev svého lídra, cimbalisty Dalibora Štrunce.
Nad každé slovo však, byť sebepoučenější a sebeoslavnější, ční podstata muziky a tou jsou na Vánocích v Rožnově nádherné valašské vánoční písně. Okuste je sami svými smysly a doufám, že dáte mým předchozím řádkům za pravdu.

Jiří Plocek

Vždy o vánočním čase ožívá Valašské muzeum v přírodě zvláštním ruchem. Je tomu tak již po dvacet let. Přijíždějí sem desítky vynikajících interpretů a kolektivů, aby - každý po svém - zpěvem, slovem, tancem i obyčeji oslavili boží zrození, zimní slunovrat i příchod nového roku. Pro tyto písně a obyčeje převzali slované z latinského jazyka název koleda, starý slovanský název "šťastíčkování" je již zapomenut.
Neslavily se všude stejně. Jinak se písní a muzicírováním prozívaly na zámku, jinak v chrámu za doprovodu varhan, jinak ve valašské chalupě, kde se písně o jesličkách, o pastýřích, o třech králích a obdarování Ježíška mísily se starobylými písněmi, ve kterých se přeje štěstí a zdraví na celý příští rok a pamatuje se i na obdarování koledníků.
S tím vším se potkáme o vánocích v Rožnově a to všechno se přeneslo na naši kazetu a kompaktní disk. Začínáme vánoční hudbou pastýřskou a po ni se zaposloucháme do dvou legend, zpívaných v čase adventním, těsně před vánocemi. Ta první je o setkání samodruhých světic, Marie a Anny, v té druhé sledujeme Pannu Marii při její cestě naším krajem a její marné hledání noclehu u valašských řemeslníků. Hned poté oslavíme narození Ježíška písněmi, které se zpívaly před více než sto lety v kostele ve Zlíně; zapsal je tehdy ředitel místní měšťanské školy a velmi pravděpodobně i regenschori Jan Papoušek.
Po návratu z "půlnoční" ve Zlíně už zůstaneme na valašské vsi a vydáme se na koledu. Ty první písně poprávu patří pastýřům, zvaných v koledách též valaši, neboť oni prý první uslyšeli o Božím narození a první se Ježíškovi poklonili. K těm nejstarobylejším patří koledy, v kterých se hospodáři, hospodyni a jejich dětem, čeládce - a dokonce i jejich dobytku - přeje štěstí, zdraví.
Hospodář je v nich opěvován jako zámožný gazda, který si sedí uprostřed hojnosti v sobolové čepici a kožichu a počítá tolary; toho všeho se prý v novém roce dožije.
Na Štěpána a po něm až do Tří králů chodí po koledě několik skupin a každá má svoje písně. I vdané ženy si po vánočním shonu společně vyjdou a jejich písně jsou hodně veselé a kolikrát až nevázané (U suseda. Před susedovym). Školní děti - žáci - ve své koledě vypočítávají nejen užitek, který hospodáři zajistí jejich obdarování, ale hrozí i zlými následky, pokud by odešli s prázdnou. Svoje koledy měla i děvčata na vdávání: mají prý "malunkú peřinu" a bojí se sama spávat; tak zpívají v domě chlapce na ženění.
Podobně se koledovalo v každé valašské dědině. Někde měli dokonce svoje vlastní koledy: v Tylovicích u Rožnova v koledě vyjmenovali celou desítku svých obyvatel i s jejich charakteristickými rysy a s tím, co každý z nich nese do betléma. Na samý konec meditujeme o tom, co dělat, když jsou na Vánoce "dlouhé noce", abychom se rozloučili písňovým "vinšováním", jak je v roce 1952 zazpívala pětaosmdesátiletá Veronika Šturalová z Dolní Bečvy: "A už Vám to všecko vinšujem, buďte tu sbohem"

PhDr. Jaroslav Štika CSc.

Tak se zpívá a muzicíruje každý rok v Rožnově a dozajista tomu tak bude i v budoucnu. K tomu má nápomoci i naše koledování. To svedlo ke spolupráci dvě hudební skupiny - ryze amatérský ženský sbor Polajka z Rožnova a profesionální muziku Cimbal Classic z Brna. Společnou řeč na přípravě projektu našli tvůrčí pracovníci; vedoucí muziky a upravovatel písní Dalibor Štrunc, upravovatel písní Martin Jakubíček a také autor výběru písní a vedoucí sboru Jaroslav Štika. Tak se zrodily "Vánoce v Rožnově".

Ženský sbor Polajka působí už od roku 1972 při Valašském muzeu v přírodě v Rožnově. Ze šesti zpěvaček jich pět působí v Polajce už od vzniku souboru; tehdy se poprávu nazývaly sbor dívčí.
Činnost Polajky těsně souvisela s ideou Valašského muzea objevovat dávno nebo i nedávno zaniklé hodnoty lidové kultury a vracet je zpět do života. Souběh záměrů muzea a sboru byl mimo jiné dán i osobou vedoucího sboru, který byl i ředitelem muzea. Téměř všechny členky Polajky pracují nebo pracovaly ve Valašském muzeu.
Sólovými zpěvačkami jsou Eva Porubová a Eva Štiková.
Polajka zpívá především valašské písně a získává je z archivních záznamů, z vydaných sbírek písní a v neposlední řadě i ze záznamů, zápisů, pořízených vedoucím souboru. Repertoár sboru je široký - od písni obřadních, mezi které patří i koledy, přes písně pracovní, milostné i zábavné až po písně jarmareční, balady a legendy. Kromě domácí scény zpívala Polajka též v USA, v Dánsku, v Itálií, v Anglii a dalších deseti zemích.

Cimbal Classic - sdružení šesti muzikantů, které dal v r. 1993 dohromady cimbalista, rožnovský rodák Dalibor Štrunc.
U příležitosti vydání jejich profilového alba "Čichám člověčinu" napsal hudební recenzent Milan Kolář:
"Nikdy jsem neměl patřičnou úctu k čemukoliv klasickému a rozhlas i televize ve mně vypěstovaly dokonalý odpor k lidovkám i k cimbálu. Nic takového tady ovšem nehrozí. Cimbal Classic je kapela, která bourá jakékoliv zvyklosti. Nejde tu ani o uměle nastylizované krojované vystoupení folklorního sdružení (což by mohla vyvolat představa cimbálovky) a nejde ani o naškrobeně pózy ve fracích (což by se mohlo skrývat za slůvkem Classic). Můj pocit z hraní této skupiny muzikantů je především pocit něčeho obyčejné lidského, až člověčího. Na cimbál se tu hraje vše od vážných věd, jako jsou například renesanční tance, přes ragtime, irský folk až po naše lidovky všeho druhu.
je to kapela, která je schopna hrát do rána na přání posluchačů, šťastné setkání skvělých hudebníků, které neopouští nadšení ze společného hraní, ač každý z nich má své místo ještě v řadě jiných skupin, těles, orchestrů či filharmonií (JAVORY, Třeboňští pištci, TEAGRASS, BROLN, Orchestr českého rozhlasu v Praze, Brněnská filharmonie)."

Snad právě proto, že každý člen má svoje profesionální hudební místo v tělesech rozdílného zaměření nelze Cimbal Classic dost dobře žánrové zařadit.
Zatím největší známosti se těší mezi folkovým publikem díky své vlastni písňové tvorbě (Čichám člověčinu) a spoluprací s předními písničkáři (Vlasta Redl, Slávek Janoušek, Samson Lenk, Zdeněk Vřešťál).
Je možné, že tato deska je dostane do povědomí nových posluchačů, kteří ocení vysokou technickou vyspělost, která pokorné slouží něčemu tak dokonalému jako je lidová píseň - koleda.

ženský sbor Polajka
zpěv / vocals:
Eva Porubová
Eva Štiková
Jarmila Maleňáková
Jaroslava Štruncová
Irena Děcká
Pavla Porubová
umělecký vedoucí souboru I Artistic director:
Jaroslav Štika

sólový zpěv I lead vocal
Eva Porubová
(3,4,5,7,12)
František Černý
(4)
Dalibor Štrunc (4)

kontakt: Jaroslav Štika, Letenská 194
Rožnov pod Radhoštěm, Czech Republic,
tel: 0651/511807
  Cimbal Classic
housle I fiddle:
Kateřina Štruncová, František Černý
viola I viola:
Dušan Kovařík
violoncello / cello:
Pavel Barnáš
kontrabas / double bass:
Petr Surý
cimbál - umělecký vedoucí souboru I cimbalon - Artistic director
Dalibor Štrunc
hosté / guest
varhany, tamburína, dudy I organ, tambourine, bag pipes:
Martin Jakubíček
flétny/ flutes
František Kantor

kontakt:
Dalibor Štrunc, Heydukova 14, Brno, Czech Republic, tel.: 05/44 23 25 64
Poděkování za ladění cimbálu si zaslouží / Thanks for tuning up the cimbalon to Jiří Pavelka

Další kategorie


Písničky

Váš košík

Váš košík je prázdný

Pro zakoupení CD můžete využít také platbu na dobírku. Všechny ceny jsou včetně poštovného a balného. Telefonické objednávky přijímáme ústně i SMS zprávou na tel. čísle 777 660 613
Názvy a počty objednaných CD či LP lze coby závaznou objednávku poslat i na emailovou adresu cimbal@seven.cz

Jak nakupovat?

  1. Vyberte si z nabídky album, které chcete zakoupit
  2. Vyberte typ média (cd/lp/mp3)
  3. Zaškrtněte příslušný boxík v řádku a dejte přidat do košíku. Pokud budete chtít víc kusů, nastavíte je v přehledu košíku.

Pokud chcete jen určité skladby

  1. Nechte boxík alba prázdný
  2. Zaškrtněte pouze vybrané skladby
  3. Přidejte do košíku

Pokud zaplatíte zboží a přijde vám mail
s potvrzením platby, můžete si hned stáhnout v přehledu objednávky skladby
v mp3, odkaz na přehled je v prvním objednávacím mailu dole.

Album v mp3 máte ke stažení i při koupi CD/LP